Památníky, jejich pozice v hierarchii města a péče o ně jsou přímým odrazem společnosti a toho, jak si vážíme a uvědomujeme vlastí minulost. V našem případě má prostor památníku tři dominanty – objekt autobusové zastávky, konstrukci plakátovací plochy a sběrné nádoby na odpad. Samotný památník je obklopen neudržovanou zelení a je zakryt korunou nejbližšího stromu.
Cílem našeho návrhu je navrácení úlohy ústředního objektu prostoru zpět samotnému tělesu památníku a zpřístupnění okolní zelené plochy pro rekreaci obyvatelům obce. Důležitým krokem ke kultivaci památníku je i jeho samotné napojení na zbytek obce. Přítomnost volně stojících kontejnerů a neudržovaných plakátovacích ploch dává samotný památník do negativního kontextu jakési zbytkové plochy, která si nezaslouží náš zájem. Kultivací zastávky, odstraněním plakátovací plochy a relokací kontejnerů se umožní památníku dostát statutu významného veřejného prostranství, které mu patří.
Vesnice Boršov, administrativně spadající pod Moravskou Třebovou jako jedna z městských částí, je charakteristická svým ulicovým uspořádáním. Má několik významných lokalit, které se nacházejí podél hlavní ulice a jsou jimi Boršovský rybník, Hospoda Boršov, Kulturní dům Boršov, původně gotický kostel Sv. Anny se hřbitovem a budova České pošty a mateřské školy. Řešený pozemek památníku 2. světové války se náchází téměř ve středu vesnice, naproti budově mateřské školy a pošty. Ve vzdálenosti 200 m se poté nachází kostel Sv. Anny s přilehlým hřbitovem i místní Kulturní dům. S památníkem přímo sousedí bytový dům a soukromá zahrada.
Prostor památníku má dnes tři dominanty – objekt autobusové zastávky, konstrukci plakátovací plochy a sběrné nádoby na odpad. Samotný památník je obklopen neudržovanou zelení a křovinami a je částečně zakryt korunou nejbližšího stromu. Plocha památníku je ohraničena nízkým pletivovým plotem. Přístup je možný po jednom, relativně širokém, schodišti, na které ale navazuje úzký dlážděný chodník. Spolu s absencí mobiliáře, výše uvedené skutečnosti zamezují tomu, aby mohl být řešený prostor využívaný jako rekreační plocha obyvateli obce nebo alespoň důstojně plnil svou primární fukci připomínání 2. světové války.
Návrh
Cílem našeho návrhu je navrácení úlohy ústředního objektu prostoru zpět samotnému tělesu památníku a zpřístupnění okolní zelené plochy pro rekreaci obyvatelům obce. Zvolené řešení zohledňuje, že proces rekultivace památníku bude probíhat v několika etapách a v časovém rozmezí více let. Návrh lze realizovat v několika na sobě nezávislých částech v jakémkoliv pořadí.
1. Rozšíření prostoru památníku
Vybudováním zvýšeného obrubníku - opěrné zídky dojde k připojení nyní nevyužívané a neudržované zelené svažité plochy k památníku. Nová opěrná zídka slouží jako jasné rozhraní mezi ulicí a památníkem. Při výšce od 400 mm výše může při osazení sedacích prvků sloužit i jako lavička. Zídka navazuje na předpolí sousedního bytového domu.
2. Úprava okolí památníku a mobiliář
Součástí upravy předpolí je i vybudování nových vstupních schodišť. Centrální rozšířené schodiště, opatřené rampami pro kočárky, vede ke zpevněné mlatové ploše, ve které se nachází samotný památník. U této plochy jsou osazeny dvě lavičky. Další lavičky jsou umístěny vždy pod vzrostlými stromy na obou stranách pozemku volně v trávě. Dále navrhujeme vybudovat schodiště v jihozápadním a jihovýchodním rohu a přirozeně tak otevřít památník zbytku obce.
3.1 Úprava stávající zeleně
Pro samotné těleso památníku je důležitá jeho viditelnost a vystavení slunečním paprskům, a to nejen z čelního pohledu, ale i při jeho míjení po chodníku nebo po cestě. Prořezáním spodních vrstev přilehlých stromů bude těleso památníku otevřeno slunečním paprskům po celý den. Pro tuto úpravu je nutná spolupráce s dendrologem, spolu s kterým se definuje rozsah a způsob prořezu.
3.2 Odstranění zeleně
Odstraněním nevhodného a nekoncepčně vysazeného jehličnanu se otevře památník novým průhledům ze západní strany. Navrhujeme revizi a odstranění všech nižších křovin - tyto prvky nacházející se ve výšce 1 - 2m jsou zásadním problémem malých parků, protože vytvářejí tmavá a nejasná zakoutí, jejichž starostlivost je velmi náročná.
3.3 Koncepce trávníku
Tak jako i samotný památník má svou pohledovou a nepohledovou stranu navrhujeme řešenou plochu rozdělit na dvě poloviny - pobytovou a nepobytovou. Přední, pobytová plocha ve které se nacházejí lavičky je řešena klasickým parkovním trávníkem. Zadní “pohledová” plocha koncepčně doplňuje a rozšiřuje památník, výsadbou lučního trávníku, se skladbou rostlin kvetoucích po celý rok tak vznikne přirozeně nepochůzí plocha.
4. Plot a hranice
V rámci rozšíření a napojení památníku k ulici navrhujeme odstranění stávajícího plotu na čelní hraně v plném rozsahu. Neméně důležitou hranou jsou pak záda pozemku tvořící kulisu celého památníku a koneckonců i ulice samotné. Nekvalita těchto kulis by zásadním způsobem podkopala veškeré výše popsané snahy o kultivaci památníku. Obytná soukromá zahrada, která se zde nachází je přirozeně v tomto ohledu velkou neznámou. Dnes se zde nachází bazén, na hraně s plochou památníku jsou neudržované křoviny. Z toho důvodu navrhujeme na místě původního nízkého plotu vybudování cca 2 m vysoké dřevěné plotové stěny, která se stane moderátorem mezi oběma pozemky.
5. Zapojení do území
Důležitým krokem ke kultivaci památníku je i jeho samotné napojení na zbytek obce. Přítomnost volně stojících kontejnerů a neudržovaných plakátovacích ploch dává samotný památník do negativního kontextu jakési zbytkové plochy, která si nezaslouží náš zájem. Kultivací zastávky, přemístěním plakátovácí plochy na vhodnější místo např. naproti k budově pošty a relokací kontejnerů se umožní památníku dostát statutu významného veřejného prostranství, které mu patří.